Nejvyšší správní soud

Správní řád. Právní fikce. Rozklad. Upřesnění žádosti. Správní řád není právním předpisem o poskytování informací. Slouží jen k získání informací o správním spise či jeho části pro účastníky řízení, jejich zástupce, či pro jiné osoby. Právní fikce nastává již po 14 dnech od podání rozkladu, lhůta dle sp.ř. se neuplatní.

Nejčastěji při poskytování informací chybují asi stavební úřady. Zpravidla se domnívají, že informace jsou přístupné jen účastníkům řízení. Jak by to však bylo možné, když celé stavební řízení se koná jen a jen proto, aby se zajistil veřejný zájem? Jinak by si každý mohl postavit co chce. Stavební řízení však zajišťuje, že stavba neohrozí práva ostatních. Jak by tedy mohlo být tajné? Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil přístup k informacím i ze spisů stavebního řízení.

informace z rozhodnutí ve správním řízení, obecný zákon a zvláštní zákon, pojem informace.

"Správní řád nemůže vyloučit užší přístup (podle zákona o svobodném přístupu k infroamcím) k informacím obsaženým ve spise o správním řízení".

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Ve věci D.L.D.T.C.I.E., spol. s r. o. vs. Ministerstvo zahraničních věcí ČR požadoval žadatel po ministerstvu sdělení informace o tom, jaká osoba, na jakém jednání a na čí požadavek poprvé a pak i následně potvrzovala a zpřísňovala údajné požadavky Evropské unie na zrušení prodejen typu Duty/tax free, a to jak ze strany EU, tak ze strany České republiky. Žadateli bylo přípisem ministerstva sděleno, že už mu byly všechny dostupné informace poskytnuty. Tento přípis žadatel považoval za rozhodnutí a podal proti němu rozklad. Ministerstvo poté zaslalo žadateli dopis, ve kterém odmítlo tvrzení, že žadateli odepřelo požadované informace.

Podle názoru soudu nastala v daném případě v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad žadatele zamítnut. Vzhledem ke skutečnosti, že fiktivní rozhodnutí je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné, soud napadené rozhodnutí zrušil.

Informace z přestupkového řízení ; dostatek důvodů rozhodnutí; povinný subjekt jako celek; již poskytnuté informace; vztah InfZ a správního řádu. Nekompetence a neexistence informací není důvodem k zamítnutí. Povinným subjektem je celý městský úřad, nejen jeho jednotlivý odbor. Skutečnost, že se požadované informace nacházely na více odborech povinného subjektu, nemohla být zákonným důvodem k neposkytnutí těchto informací. Pokud má povinný subjekt za to, že požadovaná informace již byla poskytnuta , má novou žádost z tohoto důvodu zamítnout, takovým případem však není ústní sdělení těchto informací. Ustanovení spr.ř. o nahlížení do spisu není překážkou pro poskytnutí informací z přestupkového řízení.

potvrzení postupu povinného subjektu, rozhodnutí o odmítnutí žádosti

Rozhodnutí podle § 16a odst. 6 písm.a) informačního zákona, spočívající v potvrzení postupu povinného subjektu, je ze samotné povahy stížnosti na nevydání rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti možné pouze tam, kde povinnému subjektu, i přes částečné nevyhovění žádosti, vůbec nevznikla povinnost vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

I v případech, kdy je povinný subjekt přesvědčen, že požadovaná informace nespadá pod režim informačního zákona, je povinen vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti tak, jak to požaduje § 15 odst. 1 informačního zákona (nepostačí tedy jen neformální sdělení apod.).

Z výkladových úvah v obecné rovině vyplývá, že jakákoliv sdělení, přípis či vyrozumění jako tzv. jiné úkony správního orgánu podle zákona o svobodném přístupu k informacím nejsou obvykle rozhodnutím, a nelze je zpravidla považovat ani za rozhodnutí v materiálním slova smyslu, přezkoumatelná ve správním soudnictví.

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, správní řád. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nelze dovodit, že k vydání fiktivního rozhodnutí o rozkladu vedly ministra stejné důvody jako jsou uvedeny v rozhodnutí vydaném v prvém stupni.

nepravomocné rozsudky

Tím spíše pak ustanovení tohoto zákona brání poskytování informací o rozhodovací činnosti soudů v podobě rozsudků, které dosud nenabyly právní moci. Je tomu tak proto, že pokud jsou předmětem zákonné výluky informace o rozhodovací činnosti soudů jako takové (s výjimkou pravomocných rozsudků), nelze poskytovat ani informace o této činnosti zakotvené v rozsudcích nepravomocných (argumentum a contrario, kterým se odhaluje smysl právní normy podle pravidel formální logiky).

Důvody neposkytnutí informací, žádost o poskytnutí informací. Žádost o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady obce je žádostí o informace v zápise obsažené; požadované informace je nutno poskytnout s vyloučením zákonem chráněných údajů.

Rozhodování o žádosti o poskytnutí informací ve věcech samostatné působnosti kraje bylo výkonem samostatné působnosti, a rozhodování o žádosti o poskytnutí informací ve věcech přenesené působnosti kraje bylo výkonem přenesené působnosti. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již dříve dovodil, že určujícím kritériem pro posouzení, kdo má být v daném případě odvolacím orgánem, je úsudek v tom směru, jaké povahy je požadovaná informace a zda spadá do samostatné či přenesené působnosti povinného subjektu

Informace předané osobou, jíž zákon tuto povinost neukládá; nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro indolenci úřadu či nepředložení spisu; obchodní tajemství; omezení poskytování informací nad zákonný rámec; rozhodování o žalobě; utajované informace; nadřazenost domácí úpravy základních práv nad mezivládní dohodou. Příkaz k poskytnutí informace - vyjádření NSS obiter dictum k nové úpravě podle § 16 odst.4 InfZ.

povinný subjekt; státní podnik může být veřejnou institucí, v konkrétním případě Letiště Praha s.p. však soud soudí, že ne. Právní názor Nejvyššího správního soudu v této věci byl překonán nálezem Ústavního soudu Horník vs. Letiště Praha, s.p. I. ÚS 260/06.

Právní názor Nejvyššího správního soudu v této věci byl překonán nálezem Ústavního soudu Horník vs. Letiště Praha, s.p. I. ÚS 260/06.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2006, čj. 6 As 52/2004, www.nssoud.cz.

Žalovaný není veřejnou institucí, jak je podávána z § 2 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informací.

Obchodní tajemství. Je nutno poskytnout informaci o ceně hrazené z veřejných rozpočtů a rámcovou informaci o předmětu plnění, za který se cena poskytuje.

NSS rozsudkem ve věci Horník vs. Ministerstvo dopravy 7 A 118/2002 (zveřejňujeme výše) potvrdil, že za obchodní tajemství nelze skrývat hospodaření s veřejnými prostředky. Nelze odepřít informace o obsahu smlouvy, která je uzavřena v režimu veřejných zakázek s odkazem na to, že je druhá strana považuje za obchodní tajemství.

Veřejný ochránce práv je sice povinným subjektem k poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., nicméně o žádostech nerozhoduje přímo on, nýbrž je k tomu povolána jeho kancelář, jako jeho servisní organizace.

Fiktivní rozhodnutí; lhůta k vydání rozhodnutí. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti je vydáno ve lhůtě stanovené zákonem, jeli ve lhůtě doručeno žadateli písemné vyhotovení rozhodnutí.

nahlížení do spisu dle správního řádu

Ustanovení § 23 správního řádu zároveň upravuje maximální možnou šíři tohoto oprávnění, tj. právo nahlížet do spisu v celém jeho rozsahu s výjimkou protokolu o hlasování, a aniž by nahlížející osoba musela jakkoliv specifikovat obsah informací, které hodlá ve spisu nalézt. V takto široce koncipovaném oprávnění přístupu ke spisu  ustanovení § 23 správního řádu  vylučuje aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento závěr ovšem  nemůže vyloučit užší přístup (podle zákona o svobodném přístupu k informacím) k informacím obsaženým ve spise o správním řízení, není-li poskytnutí požadované informace zákonem omezeno.

Institut stížnosti ve smyslu ust § 16a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím je koncipován jako právní prostředek na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace, který v tomto ohledu představuje speciální úpravu opatření na ochranu proti nečinnosti vůči obecnému institutu ochrany proti nečinnosti ve správním řízení.

Povinnost využít tohoto prostředku ochrany proti nečinnosti správního orgánu, v případě, kdy jej příslušný procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví, je jednou ze základních podmínek přípustnosti podané žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

Obchodní tajemství, úhrada nákladů, nezákonnost zálohy. Úhradu je možno vyžadovat pouze za vyhledání informací přímo požadovaných žadatelem, nikoliv za jakékoliv informace související se žádostí. Při rozhodování, zda poskytnutí informace odmítnout z důvodů ochrany obchodního tajemství, je v každém případě nutno posoudit, zda převažuje zájem veřejnosti na kontrole veřejné správy či zájem na utajení obchodního tajemství.

vnitřní pokyny

Týkají-li se však zmiňované „interní pokyny" výkonu veřejné správy, tedy činnosti povinného subjektu, jakožto orgánu veřejné moci, navenek, ve vztahu k veřejnosti a upravují-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., nelze je, jakkoli jsou takto označeny, považovat za informace vyloučené z práva na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně týkají.

Z hlediska předvídatelnosti rozhodování orgánů veřejné moci a s tím spojeného požadavku právní jistoty Nejvyšší správní soud současně zdůrazňuje, že obsahuje-li akt metodického řízení výklad určitých ustanovení zákona nebo dokonce konkrétní požadavky na účastníka řízení, které nejsou v zákoně či jiném právním předpisu explicitně vyjádřeny, nelze pochybovat o tom, že se takovýto předpis - jakkoli označovaný za vnitřní - třetích osob přímo dotýká.

Ustanovení § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba užít právě v případě, kdy žadatel požaduje kompletní správní spis ve své věci.

Zvláštní zákon, aby byl vskutku zvláštním zákonem, musí poskytování informací upravit komplexně. Právě požadavek komplexnosti úpravy splňuje institut nahlížení do spisu podle § 38 správního řádu. Ten totiž upravuje jak okruh osob, jimž takové právo svědčí, tak práva spojená s nahlížením do spisu , postup v situacích, kdy je nahlížení do spisu odepřeno , postup ve zvláštních případech. Rozhodnutí, jímž je vysloveno, že se nepovoluje nahlížet do správního spisu, je navíc přezkoumatelné ve správním soudnictví, jak judikoval ve vztahu ke starému správnímu řádu Nejvyšší správní soud. Z uvedeného je patrné, že ustanovení § 38 zakotvuje natolik komplexní postup při poskytování informací, který je podřaditelný pod ustanovení § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím.

informace vztahující se k působnosti povinného subjektu

K působnosti povinného subjektu se tedy vztahují zpravidla všechny informace, které má objektivně k dispozici. Tento závěr logicky plyne ze zásady zákonnosti výkonu veřejné moci. Povinný subjekt je povinen vykonávat svou činnost pouze v mezích a způsoby stanovenými zákonem a pokud v rámci své činnosti fyzicky disponuje některými informacemi, mělo by to být pouze v důsledku výkonu jeho zákonné působnosti.

Lze si představit i situace, kdy by povinný subjekt určitou informací disponoval a ta by se přitom vůbec netýkala jeho působnosti. Např. kdyby žadatel po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost či po Českém báňském úřadu žádal poskytnutí informací obsažených v knize Krakatit od Karla Čapka, pak by samozřejmě bylo na místě takovou žádost odložit podle § 14 odst. 5 písm. c) citovaného zákona, byť by se tato kniha fyzicky nacházela v knihovnách uvedených správních orgánů.

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu státní správy. Rozsudek rozšířeného senátu NSS.

Opakovaná žádost;upřesnění žádosti;fiktivní rozhodnutí o zamítnutí žádosti; fiktivní rozhodnutí o odvolání,zamítnutí obsahově shodné žádosti;přípustnost nové žádosti v téže věci;překážka věci rozhodnuté; negativní správní rozhodnutí;. Nic nebrání žadateli, aby podal žádost novou, byť i obsahově shodnou. Pokud informace již byla poskytnuta, byť i po lhůtě k vyřízení původní žádosti, má povinný subjekt novou žádost v zákonné lhůtě z tohoto důvodu zamítnout.

Interní pokyn, § 11 odst. 1 písm. a), vztah navenek, označení dokumentů. Za interní nelze považovat každý akt, který správní orgán takto označí. Rozhodný je vždy obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu. Týká-li se pokyn výkonu veřejné správy navenek, ve vztahu k veřejnosti a upravuje-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení zákonů, nelze je považovat za informace vyloučené z práva na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně týkají.

interní pokyn, rozhodování soudu o žalobě

Za interní pokyn nelze stricto sensu považovat každý akt, který správní orgán takto označí. Rozhodný je vždy obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu.

Týkají-li se však zmiňované interní „Pokyny" výkonu veřejné správy, tedy činnosti správce daně, jakožto orgánu veřejné moci, navenek, ve vztahu k veřejnosti a upravují-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení daňových zákonů, nelze je, jakkoli jsou takto označeny, považovat za informace vyloučené z práva na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně týkají.

V případě přezkumu rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti odepření informace již soud nevrací rozhodnutí k novému projednání, ale naopak sám zkoumá, zda existují důvody pro poskytnutí informací. Pokud žádné důvody neexistují, soud rozhodnutí obou instancí zruší a přímo nařídí povinnému subjektu informaci poskytnout.

ochrana důvěrnosti majetkových poměrů

Za majetkové poměry fyzických a právnických osob lze za daných okolností považovat nejen aktiva, nýbrž i jejich pasiva a je bez významu, zda jsou tyto závazky vůči soukromoprávním subjektům či vůči státu.

Z akcesorické povahy příslušenství daně - sleduje osud daně - pak lze dovodit, že může být nositelem, byť zprostředkované informace o výši daňové povinnosti (tj. zda se jeho daňová povinnost pohybuje řádově v tis. Kč či 100 tisících Kč, apod.), výši daňových nedoplatků a jistým způsobem tak podávat rámcový obraz o celkových majetkových poměrech dotčeného daňového subjektu a jeho životní úrovni. Informace uvedeného charakteru dle názoru Nejvyššího správního soudu však nelze poskytnout.

Rozhodne-li se však daňový dlužník požádat o prominutí příslušenství daně a je-li mu vyhověno, stává se „příjemcem veřejných prostředků". V takovém případě je na místě aplikovat přednostně ust. § 8b zákona o informacích.

Aplikace ust. § 10 zákona o informacích tedy nepřichází v úvahu v těch případech, kdy jsou poskytnuty daňovému subjektu veřejné prostředky. Jakkoli tak žádný právní předpis nestanoví, pátý senát má za to, že prominutí příslušenství daně lze podřadit pod pojem poskytnutí veřejných prostředků.

Osobní údaj; rozhodnutí o rozkladu. Osobním údajům je poskytnuta ochrana jejich znečitelněním v autentickém textu. Nehotová, interní, nová, připravovaná informace. Oficiální výstup povinného subjektu nemůže být považován za "novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu" dle § 11 odst. 1 písm. a)

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu, nulitní rozhodnutí. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu státní správy.

pojem informace; žádost o kopie smluv

Informací není informace o obsahu smlouvy, nýbrž obsah smlouvy jako takový.

V daném případě je v souladu s ústavou a komunitárním právem pouze takový výklad pojmu informace, dle něhož se informací rozumí veškerý textový (příp. i grafický) obsah předmětných listin (nájemních smluv). Zhotovení kopií listin (nájemních smluv) je tak v podstatě jediným racionálním prostředkem zpřístupnění požadovaných informací jejich žadateli.

Rozsudek NSS potvrzuje právo na kopie dokumentů. Nelze obcházet smysl zákona poskytnutím údajů "o dokumentu" či výběrem informací z požadovaného dokumentu. Žadatel má právo na celý textový obsah, tedy v zásadě na kopie dokumentů. 

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu, rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proti rozhodnutí o nevyhovění žádosti je možno podat odvolání či rozklad.

obchodní tajemství

Správní orgán je proto vždy povinen zkoumat, zda informace označená podnikatelem za obchodní tajemství skutečně splňuje všechny náležitosti obchodního tajemství podle ustanovení § 17 obch. zák. Pokud totiž tomu tak není, o obchodní tajemství se nejedná. V takovém případě by povinný subjekt musel ignorovat tvrzení podnikatele o existenci obchodního tajemství a požadované informace žadateli poskytnout, pokud by ovšem nebyl dán jiný důvod pro odepření informací. Důvod pro odepření informací stanovený v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o informacích je totiž vázán na existenci obchodního tajemství de iure, nikoli na pouhý názor zdroje informací.

Náležitosti žaloby. Nejvyšší správní soud v této věci řízení o žalobě zastavil, neboť žalobce nebyl osvobozen od soudních poplatků a přes výzvu soudu soudní poplatek z podané žaloby nezaplatil.

Lhůta k podání žaloby. Soud žalobu odmítl, protože žaloba byla podána opožděně po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání žaloby.

Fiktivní rozhodnutí o žádosti, rozhodnutí o žádosti, lhůta k podání žaloby. Soud nepovažoval v daném případě přípis povinného subjektu za rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nastala tedy fikce rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Jestliže žadatel nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem (odvolání, rozklad), musí soud podanou žalobu odmítnout.

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu povinnému subjektu.

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o odvolání. Rozhodnutí založené právní fikcí musí být pro nepřezkoumatelnost zrušeno.

Ve věci žadatel J.S. vs. Ministerstvo dopravy požadoval žadatel sdělení informací týkajících se zejména zásad pro dopravní značení na pozemních komunikací. Žadateli nebyly požadované informace poskytnuty a proto žadatel podal k Ministerstvu dopravy rozklad proti rozhodnutí, kterým byla jeho žádost zamítnuta. Ministerstvo dopravy o podaném rozkladu nerozhodlo v zákonem stanovené lhůtě. V souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím tak nastala fikce rozhodnutí, kterým ministerstvo napadené rozhodnutí potvrdilo a rozklad zamítlo. Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutí založené fikcí je nepřezkoumatelné, nezbylo soudu, než napadené rozhodnutí o rozkladu zrušit.

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Předložením vedoucímu ústředního orgánu k rozhodnutí o rozkladu se rozumí den doručení podatelně tohoto ústředního orgánu.

Ve věci Žadatel J.S. vs. Ministerstvo financí ČR požádal žadatel o poskytnutí informací žádostí doručenou dne 23.5.2001. Ve stanovené lhůtě ministerstvo informace neposkytlo a nevydalo rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Nastala tedy fikce rozhodnutí dle ust. § 15 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Toto rozhodnutí napadl žadatel rozkladem, který byl doručen ministerstvu dne 20.6.2001. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu skončila dne 5.7.2001, což byl svátek, takže poslední den lhůty pro vydání rozhodnutí byl dne 9.7.2001. V této lhůtě o rozkladu rozhodnuto nebylo. Dnem 10.7.2001 tedy nastala fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut. Žadatel podal proti rozhodnutí o rozkladu žalobu, a to dne 21.9.2001.

Soud konstatoval, že lhůta k podání žaloby začala běžet dne 11.7.2001. Žaloba podaná dne 21.9.2001 byla podána po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání žaloby. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl.

Soud se dále ve svém rozhodnutí vyjádřil k výkladu pojmu předložení rozkladu k rozhodnutí tak, jak je používán v ust. § 16 odst. 3 ve spojení s ust. § 16 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím. Od předložení rozkladu povinným subjektem k rozhodnutí běží lhůta stanovená zákonem o svobodném přístupu k informacím k vydání rozhodnutí o rozkladu, s jejímž marným uplynutím je spojena fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut.

Fikce rozhodnutí o rozkladu. Soud vyslovil nicotnost rozhodnutí o rozkladu, jež bylo vydáno až poté, co nastala fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut.

Ve věci žadatelka O. vs. Státní úřad pro jadernou bezpečnost žadatelka požadovala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) poskytnutí informací o Jaderné elektrárně Temelín. SÚJB rozhodl o žádosti tak, že požadované informace neposkytl. Žadatelka podala proti tomuto rozhodnutí rozklad. Předsedkyně SÚJB nerozhodla o rozkladu ve stanovené lhůtě, takže v souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím nastala fikce rozhodnutí, kterým bylo rozkladem napadené rozhodnutí potvrzeno. Až po uplynutí lhůty k rozhodnutí o rozkladu vydala předsedkyně SÚJB rozhodnutí, kterým rozklad zamítla. Žadatelka se žalobou domáhala toho, aby soud vyslovil nicotnost (tj. neexistenci) rozhodnutí předsedkyně SÚJB, které bylo vydáno až poté, co nastala fikce rozhodnutí o rozkladu. Soud zejména konstatoval, že lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu. Soud pak dále konstatoval, že žalobou napadené rozhodnutí je nicotné, protože předsedkyně SÚJB rozhodla znovu o věci již rozhodnuté na základě fikce spojené s marným uplynutím lhůty k rozhodnutí o rozkladu.

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí nastolené právní fikcí musí být jako nepřezkoumatelné zrušeno.

Žadatel ve věci žadatel R.P. vs. Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR požadoval po Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zpřístupnění výsledků studií energetického ústavu EGÚ Brno. Ministerstvo faxem žadateli sdělilo, že informace nemůže poskytnout. Tento přípis považoval žadatel za rozhodnutí a podal proti němu rozklad. O rozkladu nebylo v zákonem stanovené lhůtě rozhodnuto, a proto nastala v souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí o rozkladu podal žadatel žalobu. Soud napadené rozhodnutí o rozkladu zrušil, protože rozhodnutí založené fikcí není odůvodněno a jako takové je nepřezkoumatelné.