V komentáři se Petr Kolman, právník, VŠ pedagog zamýšlí nad jednou doposud opomíjenou otázkou - zda musí politické strany poskytovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím? Dospívá k závěru, že ano. Světlo do věci by mohla vnést jedna aktuální zajímavá žaloba. Jihomoravský advokát Michal Kincl žaluje stranu KSČM za to, že mu nechce poskytnout určité informace týkající se počtu jejích členů.

Celý článek najdete ZDE.

Podle seriózních analýz by každý občan mohl mít v peněžence až o třetinu více peněz, kdyby nebylo korupce a souvisejícího plýtvání. Mezi výkonností české ekonomiky na vstupu a stavem českých peněženek na výstupu totiž někde mizí asi třetina zdrojů. Podrobnosti a příklady ze Slovenska, kde registr již úspěšně funguje několik let, najdete na blogu Oldřicha Kužílka.

Petr Kolman, právník a pedagog Právnické fakulty Masarykovy university Brno, hodnotí postup Úřadu pro ochranu osobních údajů v kauze Lenky Bradáčové. Ta zveřejnila kompletní seznam platů na Vrchním státním zastupitelství, které řídí.

Otevřená společnost opět hodnotila zveřejňování povinných informací na webech finalistů 15. ročníku soutěže Zlatý Erb. Nejlepším poskytovatelem informací se pro letošní ročník stalo město Úštěk. Jeho zástupci zároveň  převzali cenu Jana Savického - zakladatele soutěže.  Mezi finalisty soutěže z řad obcí nejlépe poskytuje informace obec Pravčice. 

Při řešení žádostí o informace o platech a odměnách zaměstnanců ve veřejné správě se pod vlivem ne zcela správného výkladu Ministerstva vnitra začal používat tzv. test proporcionality. Jak zjistilo již množství žadatelů, slouží většině úřadů spíš jako jakési "abrakadabra", které používají k zakletí (odmítnutí) jakékoliv žádosti o informace tohoto typu, i když se jedná o vrcholné funkcionáře či manažery veřejné správy, například vedoucí odborů velkých úřadů[1] nebo ředitele obrovských komunálních firem[2]. Nejvyšší správní soud se na návrh svého osmého senátu bude otázkou testu proporcionality zabývat v tzv. rozšířeném senátu, který by do několika měsíců měl problematiku o krok upřesnit. Proto přinášíme analytický podklad, který se pokouší problematiku poskytování informací o platu a odměnách konkretizovat, vyjasnit systematiku obecného testu proporcionality, a odkázat též na klíčové rozsudky mezinárodních soudů. Jak to tedy s testem veřejného zájmu, jak by se měl správněji nazývat, vlastně je?

^{_{[1] např. žádost o informace o platu a odměnách tajemnice a vedoucích odborů města Benešov, viz rozsudek NSS 1 As 169-2012-43}}

^{_{[2] např. žádost OS Lepší Kladno o informaci o platu a odměně ředitelů TEPO s.r.o., teplárenské společnosti 100% vlastněné městem Kladno}}